VO CO TADY GOU??? SE NEPTEJ A ZJISTI TO!!!

HE WASN'T 2.

5. září 2008 v 0:00 | ZoUííí |  twc
autor: Sauriel
betaread: Janule
Teď už ti nestojim ani o to, aby si mi zavolal, že si v pořádku. Dřív sem se tu vždycky málem podělal strachy o tebe, ale teď? Víš, že mě to neudivuje? Vrátíš se v jednu ráno a já budu sedět na svý posteli a teprve co přijdeš, tak si půjdu lehnout. Tak jako pokaždý. Co je to, co začínám pociťovat? Lhostejnost, zloba, nenávist? Asi ano, přesně tohle se ve mně začíná probouzet. A za všechno můžeš ty, Tome. Jen ty! "AU," vyjeknu a podívám se na svůj nehet. Je fuč. No to snad ne. Vyplivnu zbytek nehtu, co mám v puse a jdu si pro pilník. Začal sem si znova kousat nehty. No to snad ne. Tak pracně sem se toho zbavoval a teď se k tomu vrátim. Vidíš, k čemu si mě až dohnal, Tomíku.

---FlashBack---
"To-Tomí, Tomí, přestaň! Já-já se tu počůrám, jestli nepřestaneš. Au, Tome, ihned přestaň, nebo ti jednu natáhnu!" ta nepředstavitelná bolest v prstu. Tom mě konečně přestane lechtat a vystrašeně se na mě podívá. Asi se hodně diví tomu, co sem vypustil z úst. Mnu si bolavý prst a sem tam se na něj odhodlám kouknout. "Zlomil sem si nehet, Tomane! Kvůli tobě! Podívej, teď je kratší než ostatní. Víš jak dlouho mi trvalo přestat si je kousat a nechat si je narůst do týhle dýlky? A teď můžu svojí snahu znova celou ostříhat nakrátko a nechat si to narůst znova," strkám ti můj zlomený nehet před oči a sem tam ti ukazuju i ty ostatní, aby si porovnal jejich délku.
"Promiň, nechtěl sem ti to udělat, to doufám víš," díváš se na mě takovým vyděšeným a nevinným pohledem. '
"Já vím. Promiň. Ale tohle si ostříháš sám," zmírnim tón svého hlasu a obtočim ti ruce kolem krku.
"Tak kde máš nůžky?" pousměješ se. Donesu ti je a nastavim ti jednu ruku.
"Takhle krátký to chci, je ti to jasný?" zdůraznim chtěnou délku. Pustíš se do toho a po chvíli je hotová i druhá ruka.
"Pilník," poručíš si a já si přepadám jak na nějaký operaci. Za chvíli budeš chtít skalpel. "Hotovo, pane," pustíš mou ruku a necháš mě se na ní kouknout.
"Tome, je to kratší než sem to chtěl! A co tady ty hrbolky?" vyděsim se nad pohledem na svý ruce.
"Nejsem manikérka nebo jak se to řiká!" oboří se na mě Tom.
"No je to lepší, než kdybych si to okousal," usměju se na Toma, aby mu bylo jasný, že to bylo myšleno ze srandy.
"Udělám si na to kurz, jo?" zeptáš se mě a hledáš v seznamu čísel.
"Jen to ne, lásko," skočim Tomovi na záda a líbnu ho na krk.
"Au, škrábeš těma nehtama," sundá mě Tom ze svých zad.
"Za to si můžeš sám!" oplatim ti to.
---konec FlashBack---
Přiblížim ke svý puse další nehet, abych ho mohl okousat. Ne, to ne, to už neudělám. Kvůli Tomovi ne! Musim se něčim zabavit. Hm, v pokoji mám bordel jak v tanku, tak se pustim do uklízení. Pustim si svou oblíbenou muziku a začnu uklízet. Do očí mi padne fotka nás dvou. Kdy sme to fotili? Asi před půl rokem? Jo, to náš vztah byl bez chybičky.
---FlashBack---
"Kluci, přestaňte se chovat jak ztřeštiprdla a sedněte si na chvíli. To kafe vám vystydne a studený je hnusný!" snaží se nás mamka uklidnit, ale myslim, že tentokrát vyhráváme my. Honíme se tu s Tomem kolem stolu a zároveň tak i kolem mámy a Gordona.
"Simone, tohle sme si vychovali. Vidíš to? Po kom to maj?" kroutí hlavou Gordon a upije ze svého kafe.
"Po tobě!" zaťukám mu na rameno, když výjimečně zaslechnu něco jiného než Tomův a můj smích.
"Vidíš? Tys mi je zkazil! Byli tak hodní než si přišel," vyčítá mamka naoko Gordymu.
"Jistě, seděli na prdeli tam kam si je posadila a nehli se o tamtaď," zasměje se Gordy, protože ví, že už jako malinkatí sme nebyli k udržení.
"To byly časy. No tak, kluci a dost!" snaží se znova mamka. Chci mamce něco odpovědět, ale než to stihnu, tak mě Tom srazí k zemi.
"Slyšel si, nemáš dělat nepřípustné věci," řekne Tom a rychle mě políbí.
"To je jedna z nich," směju se.
"Nemáš dělat nepřípustné věci, nevhodné k tvému věku," opravíš se a znovu mě rychle políbíš.
"Pak je vše v pořádku," odvětím.
"Kluci, neválejte se tam po sobě," bouchne mamka hrnkem o stůl.
"Jen je nech, ať se pořádně vyřáděj," pohladí Gordy mamku po ruce.
"Vždyť sou skoro dospělí a válej se tu po sobě, jak když jim je pět!" zklidní se i mamka. Přijdu k ní a zezadu jí obejmu kolem krku. Hned na to mě takto následuje i Tom. "Ještě se spolu znovu začněte koupat ve vaně a bude to dokonalý," pohladí nás mamka po tvářích.
"Můžem?" zeptá se s nadějí Tom.
"To víš zlatíčko, že NE," usměje se na něj mamka. "Na tohle už nemáš co říct?" podívá se mamka na Gordyho.
"Jestli chtěj a nevadí jim to," říká opatrně Gordy a kouká přitom na nebe.
"Tyyy," hodí po něm mamka polštář ze židle.
"A co sem udělal? Jen sem řikal, jak je dneska hezky. Že jo, kluci," mrkne na nás Gordy.
"Ještě je v těch prkotinách podporuj," kroutí mamka hlavou. "Kam deš Bille?" ozve se mamčin hlas zrovna, když mířim k baráku si udělat šťávu.
"No kam asi. Napustit nám s Tomem vanu," řeknu s vážnym obličejem a urychleně zmizim v baráku.
"Nikam!" zaslechnu ještě mamčin hlas.
---konec FlashBack---
Zato teď má náš vztah chyb, že nevidim na ty plusy. Myslim, že by sme se měli rozejít. Konečně se od sebe odpoutat. Utvrdí mě v tom fotka nás dvou, focená asi před týdnem. Seš na ní tak smutný? Ne, to není to pravé slovo. Možná odtažitý. Je na tobě vidět, že ti má přílišná blízkost nědělá moc dobře. Že bys nejraději ode mě vypadl a šel někam ven. Čím dýl se dívám na tu fotku, tím mám silnější pocit, že by sme ten náš vztah měli ukončit. Netrápili by sme se pak ani jeden a přesto neztratíme svoji blízkost. Zůstaneme bratři tak jak to mělo vždycky bejt. Mám stále silnější pocit, že ten náš vztah byla jedna velká chyba. Chyba, která trvala rok. Zadívám se vedle fotky. Leží tam dárek. Dárek pro Toma. Zíta je výročí, zítra sme spolu přesně rok. Pochybuju o tom, že si na to vůbec vzpomene. A co? Tenhle dárek by se mu stejně nelíbil. Stejně tak jako ty ostatní, co ode mě dostal. Někam je zašantročil a ani on sám neví, kde sou. Přiznal se mi. Tak suše mi oznámil, že už je nemá. Prostě mi řekl: Sorry Billí, teď nevim kde sou. Asi sem je ztratil. A zabouchl za mnou dveře. Stál sem na chodbě a koukal do blba. No, jak tak nad tim teď přemejšlim, mohl ty dveře nechat otevřený a já mohl čučet aspoň na blba. Nemá to cenu. Rozejdu se s nim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama