VO CO TADY GOU??? SE NEPTEJ A ZJISTI TO!!!

ZÁZRAK PLASTICKÉ CHIRURGIE JMÉNEM... 1.

27. srpna 2008 v 16:30 | ZoUííí |  twc
autor: ZoE
betaread: Janule
(Hm…jen na úvod, hlavní postavy jsou Tom a šlapka - alias Billí - posléze snad i alias Bill)
(Tom)
Tak která to bude dneska?
Tahle? Nebo snad tahle? Hm, nic moc, jedu dál… za rohem bývá nejlepší výběr.
Ale, ale… copak to máme támhle na stopce?
Jo, ta vypadá fakt dobře. Štíhlá… Vyšší… Černé dlouhé vlasy a džíííny!
Super změna oproti těm nemožným minisukním.
Konečně šlapka, co má vkus, zasměju se sám pro sebe.
"Íííííííííííí," zapiští brzdy v ne zrovna osvětlené ulici.
(šlapka)
"Zase nějaký kretén, co si léčí komplexy za volantem, co?" štěknu.
Předkloním se, ať vidím na toho pitomce za volantem a ztuhnu!
To je ON! To je vážně ON!
TOM! A zastavil právě u mě!
Šokem mi málem přestalo bít srdce!
"Nazdar, kočičko, nedáme drink?"

Rychle zareaguji, i když mi úplně vyschlo v krku.
"A máš na to, zlato? Nejsem nejlevnější!" mile odpovím.
"Tak s tím si nelam hlavu, puso," rukou dvakrát plácnu na sedák spolujezdce.
"OK," sednu si k Tomovi do auta.
Ladně si přehodím nohu přes nohu, leskem si pomalu přejedu rty a konečně spokojeně vydechnu.
Můj plán vychází zatím skvěle. Konečně jsem šťastný! Tři roky práce, bolesti a hlavně odloučení od mé jediné lásky, stály za to čekání. A ty jeho dlouhatanánské dredy, jsou kouzelné. Můj starší brácha je prostě nádherný!
To nic ovšem nemění na situaci, že se celý nervózně třesu jak ratlík. Mám strach, že když se na Toma podívám, všechno pokazím. Snad mě zatím nepoznal, doufám.
(Tom)
"Snad nemáš strach, baby? Já tě neukousnu!"
Fakt vtipné, pomyslím si. Šlapka a tváří se jak vyděšené kotě. Ale na druhou stranu je to celkem sexy. Takové ty přesebevědomělé kozy, které tady stepují každý večer, mě už děsně nudí. Tahle číča vypadá úplně jinak. Je fakt nádherná. Skvěle upravená… až je jí škoda pro život pouliční holky.
"Můžu se tě na něco zeptat, baby?" tohle tedy rozhodně normálně nedělám, ale jsem z ní tak nějak… mimo. Dokonce i nádherně voní. Ty ostatní šlápoty snad nepoužívají ani sprej, natož něco tak provokujícího. Není to typicky woman vůně, spíš taková unisex, ale naprosto mě zbavuje smyslů.
"Hm a na co?" pípnu.
"Proč děláš šlapku za pár šupů? Jsi nádherná, určo máš na víc. Jak tě napadlo stoupnout si na ulici mezi ty ztroskotance?" napjatě čekám na odpověď.
"To kvůli osudové lásce."
Stručné, ale ne výstižné.
"Sorry, ale nechápu, jakože tě tvůj přítel prodává a nutí šlapat?"
"Ale to ne!" pobaveně se usměje.
"Raději se teď o tom nebavme, snad později, kdyby ti to nevadilo."
"No jasně, nic mi do toho vlastně není," ale stejně by mě to zajímalo.
"Půjdeme na drink nebo rovnou na hotel?" pronesu jen tak na půl huby.

(šlapka)
"Ty ses naštval? Ou, promiň. Co kdybychom jeli na hotel a dali si drink až tam, hm?" mile se na mě usměje.

(Tom)
Ten její bezelstný a upřímný úsměv! Je mi tak povědomý! Ale to je celkem pochopitelné. Jezdím sem večer co večer, všechny holky znám od vidění a většinu i z postele. A ty jejich lišácké úsměvy!
"Není problém, jedeme přímo na hotel, koťátko."
Vážně jsem jí řekl koťátko? Nebývám tak přecitlivělý. Je to přeci jen pouliční prodejné maso! pomyslím si.
(šlapka)
Vtom Tom prudce strhne volant k chodníku a zastaví.
"Ale tady není žádný hotel!" řeknu trochu vyděšeně.
(Tom)
Nereaguji. Musím si ji pořádně prohlédnout a z nějakého důvodu nedokážu čekat až na hotel.
"Proč se na mě tak díváš?" zeptá se nervózně.
To snad ne! Smyslně si olízne nádherné rty a červená se?! Nevěřícně jen zakroutím hlavou.
"Jak dlouho to děláš, baby? A jak ti mám vlastně říkat?"
"No, dnes jsem tady, ehm, dá se říci… poprvé," stydlivě sklopí překrásné oči.
"A říkej mi třebááááá… třeba Billí," tentokrát se mi podívá zpříma do očí.
Wow, to byl pohled! Projel mnou jako rentgenový paprsek. Dneska to nebude jako obvykle, Tome, dneska ne, řeknu si sám pro sebe. A může za to ONA. Billí!
"OK, Billí, jedeme přímo na hotel." Řeknu veseleji.
(šlapka)
"A jak mám říkat já tobě?" jako bych to nevěděl, ale musím hrát tu hru až do konce. Nesmím se prozradit dřív, než bude ten správný okamžik. Tedy snad bude nějaký, správný okamžik. Nezahodím přece tři roky života jen tak!
"Tom. Jmenuji se Tom," zaparkuje přímo před hotelem.
"Denisi, hoď mi Cadilla do garáže, dnes už ho nebudu potřebovat. Díky."
"Ty máš na hotelu vlastní garáž, Tome? Jsi tady ubytovaný?" ptám se překvapeně. Asi si nechce vodit holky k nám domů.
(Tom)
"Neřekl bych, že jsem tady zrovna ubytovaný, víš, spíš tady přímo bydlím. Ten hotel je můj, Billí. Takže se tady chovej jako doma…" podržím jí vstupní dveře.
Ó, jak jsem dnes galantní. Asi na mě něco leze. Že by chřipka?
(šlapka)
"Tome…" vydechnu ohromeně. Stačily ti tři roky, aby ses postavil na vlastní nohy a já zatím… já myslím jen na tebe, bráško a na to, jak tě získat.
(Tom)
"Aničko, přišla mi nějaká pošta?"
"Dobrý den, Tome. Přišla. Chcete ji hned nebo doručit přímo na pokoj?"
"Nechte mi ji doručit společně s lahví šampaňského, jahod, zmrzliny a nějakého ovoce k tomu, díky, Anni."
"Není zač" odpoví nejlepší recepční, kterou jsem kdy měl.
Přivolám výtah a pozoruji Billí, jak se rozhlíží po hotelu. Až teď jsem si všiml, že nemá žádná prsa. Je plochá jak prkno. Vlastně je dokonale plochá. Zvláštní, vůbec mi to nevadí. Už nejsem ani tak nadržený, jako spíš natěšený, že si budeme povídat. Neznám ji a přesto mám pocit, že se známe už moře let. Jak je to možné?
"Pojedeme, Tome?"
Ani jsem si nevšiml, že přijel výtah.
"Prosím, slečno," mačkám knoflík do patnáctého, nejvyššího poschodí, místo kterého mám vybudovaný naprosto cool byteček.
Jen co se zavřely dveře výtahu, se Billí přimáčkla na zeď. Nevypadá to, že by mě chtěla nějak provokovat nebo svádět, spíš bych řekl, že má strach.
"Bojíš se, Billí?" chytnu ji za ruku.
Lekla se a vzápětí mi ji silně stiskla.
"Už ne," udělala krok směrem ke mně.
Znova jsem ucítil tu její zvláštní omamnou vůni. Zhluboka jsem ji nasál a letmo se špičkou nosu dotkl její dokonalé pleti. Jsem s ní teprve půl hodiny a cítím, že jsem někdo jiný. Co to se mnou ta holka dělá??? A sex? Vyšukávám si každou noc, kvůli tomu jsem ji také naložil do auta, ale nikdy si nepovídám, jen si užiju a sbohem. Ale teď… áááá sex?? Tak ten mě v tuhle chvíli zajímá stejně, jako globální oteplování. Bože, kde se to ve mně bere? Prý globální oteplování…
Wow… ta holka se mnou pěkně cvičí… a to skoro nemluví… hm, je rozhodnuto. Dnes se bude jen povídat!
"Cink."
autor: ZoE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 28. srpna 2008 v 10:47 | Reagovat

jůůůva, jdu na druhý díleček :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama